Sdružení Občan

21.09.2016 Zruinují biologické léky zdravotnictví?

Negativní odpověď na řečnickou otázku v titulku je nasnadě, ale trend růstu nákladů na biologické léky jistě stojí za trochu pozornosti. Se svým růstem o šest procent ročně jsou biologika rekordmany zdravotnického resortu a z koláče všech vydaných léčiv si za čtyřicet let od svého vstupu na trh získala jeho čtvrtinu. A to ve světovém měřítku je jejich podíl ještě o pár dílků větší.
Z pohledu lineární extrapolace to vypadá hrozivě, ale z historie víme, že všechny katastrofy tohoto typu byly nakonec zažehnány zpřesněním indikací a rozvojem konkurence. Biologické léky, které indikovaným pacientům zásadně zlepšily život, čeká stejný vývoj. Se zpřesňováním indikací pomůže rozvoj personalizované medicíny, která stále více umí postavit léčebný postup na individuálních vlastnostech pacienta. Konkurence zapracuje obdobně, jako je tomu u malých molekul, byť to bude vzhledem ke složitosti molekul a délce výrobního procesu komplikovanější.

S vypršením patentové ochrany jednotlivých biologik se otvírá prostor pro vstup jejich generických ekvivalentů, tedy biosimilars. Jak jsem zmínil, není to tak přímočaré jako mezi originálním lékem a generikem, protože syntéza velkých bílkovin je složitá, obtížně aplikovatelná a časově náročná, ale konečný výsledek bude podobný. Postupný růst počtu biosimilars zvýší konkurenci, sníží cenu a tím i zvýší dostupnost potřebného léku indikovaným pacientům. Takže dobrá zpráva pro všechny – pacienty, lékaře, plátce, výrobce a snad i politiky.

O nákladech na biologickou léčbu by se nám hovořilo snadněji, kdybychom měli na národní úrovni možnost monitorovat celkové náklady spojené s péčí o konkrétního pacienta. Tedy nejen náklady na straně zdravotního systému, ale současně i v prostředí jeho siamského dvojčete. A to jak přínosy úspěšné léčby v podobě přínosů prodloužené práceschopnosti, tak i výdaje spojené s péčí o člověka, který práceschopnost dočasně nebo trvale ztratil. Jedná se o prostředky čerpané ze sociálních pojistných (nemocenské a důchodové pojištění) i nepojistných systémů (příspěvky na péči, příspěvky na mobilitu apod.). V současné době zeje mezi oběma systémy propast a ani data, ani finanční motivace se vzájemně nepotkávají.

Je pravdou, že personalizovaná medicína a biosimilars svůj part spolehlivě odehrají, a tak si zdravotnictví s růstem nákladů na biologika s přehledem poradí, ale se znalostí dat ze sociální sféry by rozhodování bylo o mnoho odpovědnější. Téma pro příští vládnoucí garnituru.

MUDr. Pavel Vepřek
Občan v síti č. 2016/09
21. 9. 2016
© sdružení Občan