Sdružení Občan

31.05.2006 Smutek nad zákonem o VNÚZZ

Převedení našich nemocnic do podoby „Veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních“ prospěje jenom úzké skupině lidí, kteří budou bez odpovědnosti rozhodovat o penězích druhých, všichni ostatní ostrouhají. O tomto klacku v mocenském a politickém boji bylo už napsáno vše podstatné a je zbytečné své stesky dále košatit. Zákon platí a uvidíme, jak si s ním na ministerstvu poradí.
Je zajímavé, že kouzlo slov „neziskové“ a „veřejné“ je natolik mocné, že žádná z politických stran se v předvolebním klání neodvážila zpochybnit jejich užitečnost ve spojení s nemocnicí. I ti největší pravičáci a liberálové nenapadali neziskovost nemocnic jako princip, ale spokojili se s voláním po rovnosti přístupu lůžkových zdravotnických zařízení k prostředkům veřejného zdravotního pojištění. Příležitost zahájit a vést diskusi o principech, na kterých by mělo stát moderní české zdravotnictví., zůstala nevyužita.

Poskytování zdravotní péče je službou provozovanou za úplatu a zdravotníky živí, rozhodně není projevem jejich altruismu nebo nedostatku fantazie při utrácení volného času. Rozvoji jakýchkoli, i zdravotních, služeb svědčí tržní prostředí založené na konkurenci v ceně a kvalitě. Protože se lišíme obsahy svých peněženek a zejména svými zdravotními riziky, tak je trh ve zdravotnictví již druhé století regulován. Regulace, zajišťující dostupnost potřebné zdravotní péče pro všechny, léty zastaraly a neodpovídají dnešní podobě medicíny, proto jsou ve vyspělých zemích reformovány. Regulace nabídkou, představovaná limitováním kapacity doktorů, postelí a přístrojů je nahrazována regulací na straně poptávky, kdy solidární systém vybavuje každého občana, prostřednictvím pojišťovny, schopností platit za potřebné služby.

Od chvíle, kdy jsou solidární prostředky přerozděleny mezi zdravotní pojišťovny v závislosti na zdravotním riziku jejich pojištěnců, mizí důvod k tomu, aby instituce organizující nebo poskytující zdravotní služby měly neziskový charakter. Právě naopak, v normálním prostředí je zisk indikátorem úspěšnosti, motivací a korektivem rozporu mezi nabídkou a poptávkou. Nezájem politiků o adjektivum „nezisková“ či „veřejná“ ve spojením s nemocniční péčí navrhuji za indikátor konce socialismu i ve zdravotnictví.

MUDr. Pavel Vepřek
předseda sdružení Občan

psáno pro ZdN 31. 5. 2006
© sdružení Občan