Sdružení Občan

02.04.2007 Krok k lepšímu zdravotnictví

Přijetím novely zákona o péči o zdraví lidu, která umožní pacientům nahlížet do zdravotnické dokumentace týkající se jejich osoby a pořizovat si z ní kopie, posuneme naše zdravotnictví zase blíže k funkčnímu regulovanému trhu.
Přičiněním této novely se mění důvěra mezi pacientem a lékařem ze slepé v kontrolovatelnou a je fajn, že po letech diskuzí je konečně jasno – ano, pacient má právo vědět, co se na něm vybádalo a co se s ním děje.

Obavy z náporu pacientů, beroucích ztečí kartotéky zdravotnických zařízení, jsou liché, protože ti, kteří svým lékařům důvěřují, k tomu nemají důvod, a ti masochisti, kteří navštěvují lékaře, kterým nedůvěřují, brzy zjistí, že zdravotnická dokumentace nenabízí nijak extra zajímavé počtení. Pacienti jistě nebaží po luštění poznámek svých lékařů, ale možnost se do nich kdykoli podívat přispívá k jejich jistotě, že věci se odehrávají tak, jak mají. Pokud se pacient rozhodne do dokumentace nahlédnout, bude to jeho svobodné rozhodnutí a bude to na jeho odpovědnost.

Namyšlený paternalismus
Každý svéprávný občan, ať už je shodou okolností právě pacientem nebo ne, se musí nutně pozastavit nad prohlášením představenstva ČLK říkajícím, že: „Nahlížení pacientů do dokumentace a jejich možnost kopírovat si její části může bez znalosti souvislostí vést k dezinterpretaci těchto informací a pacient místo toho, aby byl informován, bude spíše dezorientován. Navržená právní úprava týkající se bezvýjimečného nahlížení do dokumentace nejenže v mnoha případech nepovede k prospěchu pacientů, ale v některých případech je může přímo poškodit.“ Nevím, proč se někdo stará o to, jak se vypořádám s poskytnutými informacemi, a ještě mě straší, že mi to může ublížit. Vždyť situace je právě opačná – to, co pacientům ubližuje, je lajdáctví, nedůvěra, nedostatek informací, neodpovědnost, tedy přesně to, na co míří přijímaná novela.

Snaha zabránit pacientům v přístupu k nálezům učiněným na jejich tělesných schránkách, k popisu terapie, kterou podstupují, nebo k plánům dalšího bádání na jejich tělech je krystalickým projevem namyšleného paternalismu, paternalismu, který už do moderní medicíny nepatří. Není možné naříkat nad malou odpovědností, disciplinovaností a samostatností českých pacientů a současně jim odpírat možnost o sobě informovaně rozhodovat.

Posilujme otevřenost
Na právu pacientů nahlížet do zdravotnických záznamů vydělají obě strany a hlavním hmatatelným výsledkem bude nepochybně kvalitativní skok ve vedení dokumentace. Je samozřejmé, že poznámky vytvářené pro vlastní potřebu vypadají jinak, než když očekáváme, že je po nás bude někdo číst.

Úroveň vedení dokumentace je chronickou slabinou českého zdravotnictví a to ovlivňuje spolehlivost sdílení informací o společných pacientech mezi lékaři, výkaznictví směrem ke zdravotním pojišťovnám, ale i ochranu lékařů v případě nějakého nečekaného maléru. Dobře vedená dokumentace je nejen dobrou prevencí různých chyb a přehlédnutí, ale i oporou v případech, kdy dojde na nejhorší a začne být předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení.

Jestli lze zobecnit něco z vývodů komise zkoumající vraždění v Havlíčkově Brodě, tak je to obecná potřeba zlepšit kvalitu vedení zdravotnické dokumentace. Havlíčkobrodská nemocnice se řadila vždy spíše k nemocnicím, které byly známy dobrým vedením dokumentace, a přesto se v jejích chorobopisech našla řada pochybení. Netuším, s jakými pocity se vraceli jednotliví členové ministerské komise na svá mateřská pracoviště, ale jistě si někteří kladli otázku: „Jak bychom prošli my, kdyby se něco podobného, nedej osude, přihodilo u nás?“ Proto posilujme otevřenost vůči pacientům, veďme své záznamy s vědomím, že je může číst i někdo další, a chovejme se tak, jako by se to mělo stát už zítra. Konec strašení, jenom mějme na paměti, že explicitním určením práva pacientů nahlížet do zdravotnické dokumentace nejsou lékaři ani ohroženi, ani se tím nekomplikují jejich vztahy s pacienty. Jenom bude v dalším kousku zdravotnictví o trochu více pořádku.

MUDr. Pavel Vepřek
Zdravotnické noviny č. 13, 2. 4. 2007
© sdružení Občan