Sdružení Občan

23.08.2007 Transparentní zdravotnictví na dohled?

V poslední době se s transparentností roztrhl pytel. Máme transparentní barvy i ramínka dámských podprsenek a voláme po více transparentní veřejné a státní správě s nadějí, že se do budoucna uchráníme trudnomyslnosti z úvah, proč nám nad obavami létají právě Gripeny, proč se naši vojáci mohou na svezení v Panduru stále jenom těšit nebo proč kilometr nové dálnice je v Česku dražší než kdekoli jinde.
Vzýváme větší transparentnost, přestože tušíme, že v hospodaření s veřejnými penězi má šanci na vítězství stejnou jako pravda a láska ve svém věčném boji se lží a nenávistí. Může se zdravotnictví vyvíjet podle jiného scénáře, nebo je celé snažení o informační otevřenost úsilím nutným, chvályhodným, ale marným?
Jistě znáte správnou odpověď, protože víte, že zdravotnictví je uhněteno z jiného těsta než justice, péče o zahraniční vztahy či zajišťování vnitřní a vnější bezpečnosti. Na rozdíl od kolektivu, zastupovaného někým s vlastními zájmy, názory a potřebami, mají zdravotní služby velmi konkrétní zákazníky, schopné svéprávného rozhodování. Tedy ve své valné většině a po většinu své životní pouti. To, co dává zdravotním službám jistou výjimečnost ve srovnání s ostatními oblastmi spravovanými trhem, jsou nebetyčné rozdíly v potřebách jejich zákazníků, spojené s přirozeným rozdílem ve schopnosti za čerpanou péči zaplatit. S rozvojem medicíny se zmíněné rozdíly stále zvětšují, a proto se, od doby průmyslové revoluce, zdravotnictví stalo součástí agendy státu. Ten nemá zdravotní služby sám poskytovat, ale dát trhu ve zdravotnictví férová pravidla a regulovat jej tak, aby potřebná zdravotní péče byla dostupná všem občanům.
Stalo se, že státy své angažmá ve zdravotnictví „přestřelily“, a teď se všichni snaží najít staronové vymezení rolí, které by nepřekáželo působení přirozených zpětných vazeb odlišujících trh od přídělového systému. Nutnou podmínkou normálního chování ve zdravotnictví je dostupnost informací o tom, co, kdo, kde a jak dělá. Představa tržnice s trhovci nabízejícími zeleninu už nasáčkovanou v papírových pytlících je absurdní, ale dnešní zdravotnictví je na tom obdobně, a tak si informace skládáme nikoli z veřejných a ověřitelných zdrojů, ale z mozaiky drbů, osobních zkušeností a individuálních názorů lékařů, kterým věříme. Nedávná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu prošlapávají veřejnosti cestu k informacím spravovaným zdravotními pojišťovnami. „Mírný pokrok v mezích zákona“ v oblasti informační otevřenosti je dobrou zprávou pro všechny, kdo věří, že zdravotnictví tu je pro občany,a nikoli naopak.

MUDr. Pavel Vepřek
newsletter Občan v síti 7-8/2007, 22. 8. 2007
© sdružení Občan