Sdružení Občan

25.06.2008 Patří podnikání do zdravotnictví?

Podnikavost nás posouvá kupředu a je spojena s rizikem, disciplína stabilizuje a dává jistotu. Obojí je stejně důležité, potřebujeme Lukačoviče i Volejníky, jedny, aby objevovali nové a zlepšovali staré; druhé, aby zajišťovali fungování společnosti a do našeho všedního života vnášeli předvídatelnost. Ve zdravotnictví to platí stejně, jenom máme trochu problémy s vymezením pojmů, rozdělením rolí a zvládnutím emocí.
Na otázku, zda patří podnikání do zdravotnictví, si samozřejmě musíme odpovědět ano. Za to, že dnes nedostaneme při infarktu morfin do zadnice, ale stent do ucpané koronárky, nevděčíme pětiletým plánům ministerských úředníků ani výzvám typu dohnat a předehnat, ale velmi přízemním zájmům lidí, kteří chtěli vydělat na tom, že vymyslí, vyrobí, vyzkouší a prodají něco opravdu potřebného. Teď se sice těšíme z dobrodiní šance na plnohodnotný život po infarktu, ale zase si nejsme jisti, zda za to neplatíme víc, než bychom mohli. A to platí pro celé zdravotnictví. Medicína toho umí stále více, ale zdravotnictví jako systém, který má zajistit dostupnost jejích služeb občanům, za ní pokulhává. Hlavním specifikem dnešního zdravotnictví není to, že se dotýká zdraví a životů lidí, ale panující cimrmanovská nerovnost mečů, regulace nastavené na minulé války a gloriola neziskovosti. Zisk, který je všude jinde vnímán jako emočně neutrální pojem informující o schopnosti přizpůsobit svoji nabídku poptávce, má ve zdravotnictví hanlivý cejch.

Bude to mít více důvodů. Jistě se tu promítá věčná touha po světě, kde se každému dostává podle jeho potřeb, přes často oprávněný pocit, že si podnikatelé vyjednávají s pojišťovnami lepší smlouvy, až po naši podvědomou naštvanost na někoho, kdo vydělává na penězích, které jsem já musel povinně odevzdat. Řešením není podnikání ve zdravotnictví zatracovat, protože bez něj to opravdu nejde, ale nastavit mu takové podmínky, aby soutěž o naše peníze byla férová a my se mohli těšit z kvalitních služeb za přiměřené ceny.

Nebyl bych to já, abych si nepřihřál svoji polévku, že klíčem k budoucnosti je proměna občana z prosebníka v zákazníka. Pro zdravotnictví nemáme jinou alternativu řešení než regulovaný trh a to, nad čím je potřeba debatovat, je podoba a parametry regulací. Velmi se těším na budoucí dohodu a ještě více na období, kdy se zisk ve zdravotnictví stane zdrojem společenské úcty a obdivu.

MUDr. Pavel Vepřek
newsletter Občan v síti 06/2008, 25. 6. 2008
© sdružení Občan