Sdružení Občan

24.03.2010 Aktuální situace v léčbě drogově závislých

Lidé sahají po drogách od nepaměti a není žádný důvod se domnívat, že tomu někdy může být jinak. Dokud budou lidé lidmi, potud potrvá poptávka po instantním štěstí, po látkách, které mění naše pocity za lepší. Jejich rubem je cena, kterou za tyto „umělé“ prožitky platíme, a hranice, na kterou se může vyšplhat, je určující pro zařazení konkrétní látky v žebříčku společenské nebezpečnosti. Látky pokládané za méně nebezpečné jsou zdaněny a jejich zakoupením podporuje závislá část populace veřejné rozpočty. A tak třetina dospělé populace kouří a 7 % z nás překročilo Rubikon, který příjemnou konzumaci alkoholu odděluje od propité míry, ponurých kocovin a tvrdnoucích jater. Nic veselého, ale karty jsou přehledně vyloženy.
Přístup k nelegálním drogám a jejich uživatelům je výrazně komplikovanější. Na jedné straně je potřeba co nejvíce omezit dostupnost drog potlačováním jejich výroby a distribuce, tak aby se co nejvíce předešlo vzniku nových závislostí, a na straně druhé omezit poptávku po drogách prevencí na všech úrovních a léčením drogově závislých. Stát je ve složité situaci, protože musí být tvrdý k výrobcům a distributorům drog a vyhnout se kriminalizaci jejich konzumentů. Stávající legislativní úpravě se to docela daří. Situace je o to složitější, že jedinou cestou, jak předejít kriminalitě spojené s obstaráváním si prostředků na drogy a nekontrolovatelnému šířením infekcí typu HIV a hepatitidy, je trvale zásobovat narkomany substitučními látkami, aplikačními pomůckami a ještě jim nabídnout vhodné prostory k aplikaci. Společnost to obtížně vstřebává, protože ochota lidí solidarizovat se s feťákem je výrazně nižší než solidarita s onkologickým pacientem, a navíc se tím stát dostává do křehké pozice náhražky drogového dealera. Ale asi se s tím budeme muset smířit, protože lákavá jednoduchost represe přináší hořké ovoce. Více než jasně to prokázal třináctiletý klinický pokus na americké populaci, kde odpírání alkoholu vedlo k absolutnímu zvýšení jeho konzumace, ztrojnásobení počtu barů a rozkvětu mafie. Na druhou stranu nás může těšit, že v počtu problematických uživatelů drog jsme v evropské tabulce v její lepší části a že průměrný věk těch asi 35 tisíc feťáků stále stoupá. Nedostatek dorostu svědčí o poklesu poptávky mezi mládeží.

Během posledních dvaceti let u nás vznikl velmi pestrý systém péče o toxikomany, který je z významné části postaven na neziskovém sektoru. Jeho pestrost umožňuje, aby poskytovaná péče odpovídala potřebám těch, kterým je určena. Cenou, kterou za ni platíme, je obtížná přehlednost finančních toků a vzhledem k cyklicitě grantového systému i jejich významná nepředvídatelnost, která oslabuje stabilitu poskytovaných služeb. Poptávka po větším zapojení zdravotního pojištění naráží na skutečnost, že jenom menší část zařízení, která poskytují péči drogově závislým, má charakter zdravotnického zařízení. Stejně jako v jiných oblastech, ve kterých se spolu prolínají sociální a zdravotní služby, by bylo řešením vytvoření jednotného zdravotně-sociálního pojištění. Kontinuum ve financování všech typů péče tohoto charakteru by všem zúčastněným výrazně usnadnilo život a ve svém důsledku by to bylo nepochybně šetrnější k veřejným rozpočtům, než je současný stav.

MUDr. Pavel Vepřek
newsletter Občan v síti č. 03/2010
24. 3. 2010
© sdružení Občan