Sdružení Občan

07.09.2010 Zdraví a peníze

Do systému veřejného zdravotního pojištění by mělo letos plynout 213,6 miliardy korun, výdaje by měly být 222,63 miliardy. Veřejné zdravotní pojištění zajišťuje VZP a osm dalších zaměstnaneckých pojišťoven. Podle znalců by měly rychle zavést dvousložkové pojistné.
Česká ekonomika se druhým rokem potýká s ekonomickou recesí, ale do zdravotnictví doléhá její ozvěna zatím jenom okrajově. Na rozdíl od jiných odvětví se ve zdravotnictví nepropouštělo a nepropouští, jsou to naopak zaměstnanci, kteří svým zaměstnavatelům hrozí odchodem za lepšími pracovními podmínkami, pokud jejich požadavky neuspokojí. Také pacientům je potřebná zdravotní péče poskytována, i když občas kostrbatě, nelaskavě a s průtahy.

Recese zasáhne i systém péče
Nyní se blížíme k bodu, kdy recese zákonitě vstoupí i do zdravotnictví a současné mediální ohlasy možného omezení některých typů péče jsou jejími poslíčky. Poselství, které sdělují vnímavým politikům a všem, kteří o finančních tocích ve zdravotnictví rozhodují, je jasné: „Obstarejte peníze, jinak uvidíte.“ Možnost účinně vydírat přes pacienty je požehnáním i prokletím zdravotnictví. Bezvadně funguje při obraně proti zvůli tupého úředníka nebo zvlčilého politika, ale stejně spolehlivě zvládne zablokovat změny, které mění věci k lepšímu.

V reálu se v našem zdravotnictví zatím nic dramatického neděje, ale máme nejvyšší čas se rozhodnout, zda zkusíme současnou recesi využít k provedení potřebných korekcí ve zdravotnictví s rizikem mediální neobliby, nebo zda tradičně podojíme veřejné finance a řešení necháme na příště.

Ano, je téměř jisté, že na účtech zdravotních pojišťoven bude na konci roku chybět několik miliard korun a s koncem toho dalšího jich k nim další desítka přibude. Důvodem je vazba příjmu veřejného zdravotního pojištění na míru zaměstnanosti a výši platů na straně jedné a malá schopnost zdravotních pojišťoven kontrolovat své výdaje na straně druhé. Pokud zaměstnanost a platy stoupají, tuční také účty pojišťoven a ruka Páně je na všechny strany otevřená.

Náklady na zdravotní péči se tím zvyšují, ale všichni jsou spokojeni. Recese přináší pokles zaměstnanosti i příjmů občanů a do pojišťoven přitéká méně a méně peněz. Logické snížení nákladů se nekoná, protože tvrdá rozpočtová omezení se ve zdravotnictví tradičně nenosí a nesmělé pokusy o jejich prosazování nevydrží pozornost médií.

Problémem číslo jedna zdravotnických financí je tedy fakt, že do našeho zdravotnictví vstupují peníze výlučně ve vazbě na růst nebo pokles bohatství společnosti, nikoli na faktické potřeby jeho nebo jeho pacientů.

Zaveďme dvousložkové pojistné
Asi nejrozumnějším řešením by bylo přejít na dvousložkové pojistné, jehož jedna část by byla shodná se současným zdravotním pojištěním, jen to odváděné procento by bylo nižší. Za výši druhé složky by nesla odpovědnost každá pojišťovna samostatně a nastavovala by ji podle svých očekávaných výdajů v následujícím období pro všechny své pojištěnce stejně. Pokud by byla příliš drahá, přijde o pojištěnce, pokud cenu podtrhne, tak zase zanikne.

Zatraceně silná motivace pro pojišťovny se chovat korektně a přemýšlet nad každou korunou! S tím samozřejmě souvisí nezbytnost popsat péči, kterou veřejný systém hradí a za jakých podmínek. O tom se už dlouho mluví, ale snad se toho dočkáme co nejdříve. Jenom tak se vytvoří korektní prostor pro rozvoj dlouho vzývaného komerčního připojištění.

Přechod na dvousložkové pojistné, které mají v Nizozemsku a zavádějí v sousedním Německu, je sice klíčem k dlouhodobé finanční stabilitě zdravotnictví, ale současně během na dlouhou trať, který se uplatní až při nějaké další recesi. Se stávajícím deficitem si budeme musit poradit jinak.

Můžeme získat více peněz od lidí zvýšením spoluúčasti či navýšením regulačních poplatků nebo nabídkou nadstandardních služeb. Více příležitostí ke kreativitě nabízí hospodaření s prostředky ve zdravotnictví.

Všichni, kteří se v něm pohybujeme, můžeme na místě vyjmenovat několik možností ušetřit, potíž je jenom v tom, že nikdy ne tam, kde jsme sami kompetentní. Přesto zkusím nějaké možnosti nabídnout.

Rezerv je dost a dost
Rezervy máme jak v regulaci cenotvorby i výši úhrady léků, tak v účelné farmakoterapii, tedy v podávání jenom těch léků, které mají pro pacienta nějaký přínos. Stejně tak se dá mnohé zlepšit ve způsobu, jakým jsou zdravotníci placeni za svoji práci, protože současný systém se v mnoha ohledech přežitý.

S plnou vážností tvrdím, že péče, kterou poskytuje české zdravotnictví občanům, může být vstřícnější k jejich potřebám, kvalitnější svým obsahem a výkonnější svou organizací. Nikoli pomocí pětiletých plánů a donucovacích prostředků, ale vhodným koktejlem informací, komunikace a motivací, který by měly umět namíchat zdravotní pojišťovny svým partnerům v ordinacích a u lůžek.

Mnoho se z toho dá udělat i v současných právních mantinelech, ale bez laskavé podpory a přísného dohledu ministerstva zdravotnictví se k tomu nemusí najít to pravé odhodlání.

MUDr. Pavel Vepřek
MF DNES
7. 9. 2010
© sdružení Občan