Sdružení Občan

18.11.2011 Je nutné rušit 10 000 nemocničních lůžek?

S vývojem medicíny a používaných technologií klesá potřeba nemocničních lůžek. Po laparoskopickém výkonu odchází pacient domů dříve než po stejném zákroku provedeném otevřenou cestou, téměř celá oční chirurgie se může odehrávat bez nemocničního zázemí a mnoho chorob, které dříve poutaly pacienty na nemocniční lůžka, se řeší ambulantně. Lůžka, dříve symbol úrovně zdravotnictví, sestupují z piedestalu a klíčem k dobrému zdravotnictví se stává kvalita péče a koordinace mezi jejími jednotlivými úrovněmi.
Zadáním není uložit pacienta co nejrychleji do postele, ale dostat jej co nejdříve k péči, která mu pomůže. Problém dnešního zdravotnictví není v nedostatečném technickém vybavení nemocnic, ale ve zkušenostech a dostupnosti lékařek a lékařů, kteří s technikou pracují. Co je pacientovi s ledvinovou kolikou platné, že je uložen na lůžko v nemocnici vybavené litotryptorem, když příslušný specialista už odjel na prodloužený víkend. Ve zdravotnictví probíhají dva protisměrné procesy. Jeden směřuje k centralizaci péče, která musí být pacientům k dispozici dnem i nocí. Za takovou péčí sice pacient ujede více kilometrů, ale dostane se mu jí okamžitě a ve vyšší kvalitě. Málo platné, když někdo něco dělá často, tak to i dělá dobře. Druhým trendem je přibližování rehabilitační a ošetřovatelské péče co nejvíce k občanům, do jejich domácností a do lůžkových zařízení v blízkosti jejich bydliště. Kostrbatě, ale snad výstižně řečeno chceme v našem zdravotnictví poskytovat správnou péči správně, ve správný čas, správnému pacientovi a na správném místě. Medicína se dnes dělá jinak než ještě před pár lety a nemocniční síť zakládaná koncem devatenáctého století je jí příliš volná. Výrazně se zlepšila naše mobilita a určitě se vyplatí propálit navíc pár litrů benzinu výměnou za bezprostřední přístup ke kvalitní péči.
Vraťme se k rušení lůžek a nechme promluvit čísla. Za dvacet let se spontánně snížil počet nemocničních lůžek ze 78 tisíc na 62 tisíc, tedy o 16 tisíc. Bez zhoršení dostupnosti péče. Dnes jsou postele v našich nemocnicích 112 dní v roce prázdné a na těch obsazených si pacienti průměrně pobudou něco málo přes 7 dní. Je to méně než dříve, ale ve srovnání se zeměmi, které své nemocnice už transformovaly, leží naši občané v nemocnicích o dva dny déle, než je potřeba. Pokud bychom začali využívat nemocniční lůžka stejně jako ve většině evropských zemí, tak by nám jich mělo stačit pouhým 35 tisíc. Počítáno ze současného počtu hospitalizovaných pacientů ročně a připočtením patnáctiprocentní rezervy. Z toho pohledu je zřejmé, že vlastníkům a správcům nemocnic nezbývá než intenzivně přemýšlet, jak své nemocnice do budoucna profilovat. Zda rozvíjet akutní medicínu, či se specializovat jen na jeden obor nebo přejít na poskytování zcela jiných typů péče. Rozhodování je na nich, ale konečným vítězem bude v každém případě zájem pacienta.

MUDr. Pavel Vepřek,
poradce ministra zdravotnictví

Literární noviny
18. 11. 2011
© sdružení Občan