Média

Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.

Pandemie koronaviru přinesla nezvykle velkou zátěž na zdravotní systémy všude na světě. Zároveň ale ukázala jejich slabiny, což do budoucna poslouží jako potřebná lekce. V rámci Evropské unie se hned od začátku pandemie přemýšlí o tom, jak díky novým zkušenostem pomoci evropskému zdravotnictví stát se odolnějším pro případné další krize.

Vedení resortu zdravotnictví bylo po roce 1989 téměř výhradně v rukou lékařů, jen výjimečně bylo svěřeno jiné profesi, jako ekonomu Stráskému, historiku Špidlovi, elektrotechniku Škromachovi, právníku a inženýru Ludvíkovi a do ustavení nového kabinetu dosluhoval právník Vojtěch. Za zmínku stojí fakt, že mezi více než dvěma desítkami šéfů resortu bylo pouze pět žen, zdravotní sestra Jurásková, architektka Filipiová a lékařky Roithová, Součková a Emmerová. Mezi kandidáty na post ministra jsou zmiňována čtyři jména, všichni profesí lékaři, a tradičně žádná žena. Nového ministra čeká personální stabilizace MZ, řešení financování, boj s covidem či české předsednictví EU v příštím roce. Jeho úspěch bude záviset také na tom, koho si přivede do týmu nejbližších spolupracovníků. Zeptali jsme se zdravotnické veřejnosti: Měl by být ministr zdravotnictví lékař?

V anketě ČTK se na tom shodli odborníci, kteří se tématu dlouhodobě věnují, a zástupci odborných komor. Zmíněné změny by přinesly trojí efekt – zamezení mrhání veřejnými zdroji ve zdravotnictví, lepší péči pro pojištěnce a také stabilnější podmínky pro dodavatele nemocnic. Veřejné nemocnice jsou velmi stabilním partnerem ve smyslu toho, že se dodavatel nemusí obávat, že nedostane zaplaceno. Horší už je to s otázkou, kdy dostane zaplaceno. Proplácení faktur má často nastavené velmi dlouhé lhůty, někdy dokonce ne v řádu měsíců, ale let.

Zdravotnictví podle průzkumu agentury Median z letošního června bude patřit mezi klíčové otázky říjnových sněmovních voleb – a také voliči očekávají, že se na tuto oblast politici zaměří. Zkvalitnění a udržení vysoké úrovně českého zdravotnictví je stěžejní pro 95 procent dotázaných. A tak politici slibují „modré z nebe“ a jak se vypořádají s nejpalčivějšími problémy zdravotnictví. K dlouhodobým slibům, jako že lékařům a sestrám stoupnou platy a zlepší se jejich pracovní podmínky, více se bude investovat, zatočí se s korupcí a vzniknou nové potřebné zákony, musejí politici tentokrát zařadit i plán, jak se vypořádat s dopady covidové krize.

Závazné standardy, které definují strukturu, obsah a formát datových souborů a zpráv, rozhraní pro vedení a předávání dokumentace a jejich zabezpečení, vydá Ministerstvo zdravotnictví ČR. Poskytovatelé musejí zajistit, aby jejich informační systém byl kompatibilní s integrovaným rozhraním, svým zaměstnancům‑zdravotníkům budou udílet přístup do systému napojeného na datové rozhraní. Zeptali jsme se zdravotníků: Podle zákona o elektronizaci zdravotnictví budou muset poskytovatelé zdravotních služeb od 1. ledna 2026 dodržovat standardy elektronického zdravotnictví, které vydá MZ. Je tato přechodná doba dostatečná? Co od nového zákona očekáváte?

Zdravotnictví v příštích letech hrozí nedostatek peněz, možná se tím ale urychlí potřebné systémové změny. V anketě ČTK se na tom shodli odborníci, kteří se tématu dlouhodobě věnují a zástupci odborných komor. Při hodnocení současné vlády většinou chválí začátek mandátu ministra Adama Vojtěcha (za ANO) a jím připravované zákony, další změny ale zastavila epidemie covidu-19.