Zdravotnictví v příštích letech hrozí nedostatek peněz, možná se tím ale urychlí potřebné systémové změny. V anketě ČTK se na tom shodli odborníci, kteří se tématu dlouhodobě věnují a zástupci odborných komor. Při hodnocení současné vlády většinou chválí začátek mandátu ministra Adama Vojtěcha (za ANO) a jím připravované zákony, další změny ale zastavila epidemie covidu-19.
„Nedostatek peněz bude v důsledku hlavním hybatelem změn ve fungování našeho zdravotnictví,“ domnívá se Pavel Vepřek, který působí jako nezávislý konzultant a je autorem publikace Zdravotnictví 2.0. Byl ředitelem Fakultní nemocnice Motol a poradcem ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Je podle něj nutné umožnit vstup soukromých peněz a současně vymezit, na jakou péči je nárok ze základního pojištění.
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera dojde k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven, skončí čerpání mnoha fondů z EU a stát má obrovské dluhy. „Nic bych nevymýšlel a přijal vícezdrojový systém Německa nebo Rakouska,“ sdělil ČTK.
Do systému veřejného zdravotního pojištění šlo v roce 2020 navíc 20 miliard korun, letos 50 miliard. Během dvou let tak byla měsíčná platba za státní pojištěnce, tedy nezaměstnané, děti a seniory, navýšená o téměř tři čtvrtiny. Podle Tomáše Doležala z platformy Otevřené zdravotnictví by to mělo zajistit stabilitu aspoň na dva budoucí roky. Vepřek ale očekává, že deficit zdravotního pojištění může být až desítky miliard ročně a bez pandemie nebude politická vůle sanovat ho průběžným zvyšováním plateb za státní pojištěnce.
Jako základní řešení Vepřek vidí vytvoření prostředí, kde s budou pojišťovny moci reálně konkurovat. Stát by v takovém případě jen definoval nárok pojištěnce a stanovil základní sazbu pojistného. Také by kontroloval finanční zdraví pojišťoven a dostupnost péče. Role občanů jako zákazníků pojišťoven i zdravotnických zařízení by podle něj měla být posílena zavedením dvousložkého pojistného, které umožní konkurenci, možností připojištění nad rámec svého nároku a ekonomickou motivací k odpovědnému chování, tedy regulačními poplatky. „Je možné, že očekávané rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení souboru právních předpisů upravujících organizaci a financování zdravotnictví přijde dříve, než nás deficit ve zdravotnictví donutí k akci,“ dodal Vepřek.
Doležala považuje za zásadní kromě finanční i personální stabilizaci. „Bez změny struktury sítě poskytovatelů to nebude možné. Je třeba zahájit racionální a řízenou redukci lůžkových zařízení akutní péče ve prospěch následné, dlouhodobé a domácí péče,“ uvedl. V ambulantním sektoru by se měla posilovat primární péče na úkor přebujelé péče specializované. Také podle něj se musí otevřít otázka rozumné spoluúčasti a privátního připojištění. „Je třeba také začít měnit úhradové mechanismy tak, aby nenásledovaly objemy péče v předchozích obdobích, ale více hodnotily kvalitu a skutečnou potřebu péče v místě a čase,“ dodal.
Podle Ivany Plechaté z platformy Průvodce pacienta je třeba se zaměřit také na stále opomíjené sociálně-zdravotní pomezí. Vepřek navrhuje, aby se zastřešilo veřejným zdravotním pojištěním včetně peněžitých dávek v nemoci, příspěvků na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením.
V hodnocení práce končícího ministra se oslovení odborníci liší. Druhou polovinu jeho mandátu zásadně ovlivnil covid. Ať už nutnost řešit epidemii samotnou nebo personální změny na postu ministra. Vojtěch ho opustil loni v září, aby se po tři čtvrtě roce znovu vrátil na pár měsíců do voleb.
Mezitím post krátce zastávali jeho náměstek Roman Prymula, hematolog z FN Brno Jan Blatný a ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger. Podle Šmuclera právě kvůli střídání v čele ministerstva zůstaly některé skvěle připravené zákony v šuplíku.
„Nezvládnutí pandemie byl už jen logický dopad, kdy se naštěstí ukázalo, že jednotlivé složky, ať už bezpečnostní nebo zdravotní, umí fungovat i bez, nebo spíše navzdory chaosu, který vytvářela vláda,“ napsal ČTK prezident České lékárnické komory Aleš Krebs, kterému v lékárenství potřebné změny chybí. Lékárníci by podle něj uvítali například stejné doplatky za léky ve všech lékárnách nebo zjednodušení ochranného limitu, kdy lidé nesmí na doplatcích zaplatit ročně víc než stanovenou částku. Dosud jim peníze navíc vrací pojišťovna, podle komory je to možné hlídat elektronicky a peníze rovnou neinkasovat.
„Rok 2018 přinesl sladění úhradové vyhlášky s výsledky dohodovacího řízení, zavedení e-receptu, vyřešení problému s úhradou zdravotnických prostředků na poukaz a snahu o posílení primární péče,“ vypočetl Vepřek.
Podle Doležela byly započaty důležité změny jako digitalizace zdravotnictví, optimalizace sítě lůžkových zařízení nebo posilování primární péče. Nebyly ale podle něj dokončeny a na další, například motivaci pojištěnců k péči o své zdraví, nedošlo.
Podle Plechaté ministr Vojtěch naslouchá a zajímají ho pacientská témata. S Doležalem se shoduje v tom, že Vojtěchův nástupce byl měl posílit převážně finanční motivaci lidí, kteří se budou chovat odpovědně ke svému zdraví a účastnit se preventivních programů nebo dodržovat léčebný režim, například dietu nebo snížení hmotnosti. Je také třeba kontrolovat kvalitu péče a zveřejňovat data o ní.
Zdroj: forum24.cz